Erupce sopky Fagradalsfjall na Islandu začala 19. března 2021 a dnes je již ukončena. Byla první erupcí na poloostrově Reykjanes po téměř 800 letech a zahájila nové období sopečné aktivity na jihozápadě Islandu. Další erupce následovaly v letech 2022 a 2023 v okolí Fagradalsfjallu a od prosince 2023 také v oblasti Sundhnúksgígar poblíž Grindavíku a geotermální oblasti Svartsengi.
Aktuální stav k srpnu 2026: Na poloostrově Reykjanes nyní neprobíhá žádná aktivní sopečná erupce. Poslední erupce začala 16. července 2025 a skončila 5. srpna 2025. Pod oblastí Svartsengi však nadále dochází k hromadění magmatu, a proto nelze další sopečnou aktivitu vyloučit.
Lávová pole vzniklá při erupcích u Fagradalsfjallu zůstávají mimořádně zajímavým cílem. Za příznivých podmínek je možné oblast navštívit po vyznačených turistických trasách. Před cestou je však vždy nutné ověřit aktuální počasí, stav cest a případná bezpečnostní omezení. Pokud se chcete na Island vypravit, neváhejte nás kontaktovat.
Pokud se na Island, chcete vypravit již nyní, neváhejte nás kontaktovat.
Sopka Fagradalsfjall je vulkanické pohoří na poloostrově Reykjanes, který je jednou z geologicky nejaktivnějších oblastí Islandu. Erupce zahájená 19. března 2021 se odehrávala v údolí Geldingadalir v rámci vulkanického systému Fagradalsfjall. Byla první erupcí na poloostrově Reykjanes po téměř 800 letech.
Událost se stala začátkem nového období sopečné aktivity. V okolí Fagradalsfjallu následovaly další erupce v roce 2022 v oblasti Meradalir a v roce 2023 u hory Litli-Hrútur. Od prosince 2023 se aktivita přesunula do oblasti kráterové řady Sundhnúksgígar poblíž Grindavíku a Svartsengi.
Erupce z roku 2021 měla převážně klidný trhlinový charakter. Nevytvořila rozsáhlý oblak sopečného popela a zásadně neomezila mezinárodní leteckou dopravu. Láva však postupně zaplnila okolní údolí a vytvořila rozsáhlé lávové pole, které je v krajině patrné dodnes. Samotná erupce již skončila, ale oblast zůstává mimořádným místem pro poznávání novodobé vulkanické historie Islandu.
Erupce na poloostrově Reykjanes – proč právě zde? Island leží na rozhraní Severoamerické a Eurasijské litosférické desky. Tyto desky se od sebe vzdalují přibližně rychlostí dvou centimetrů za rok. Poloostrovem Reykjanes prochází Středoatlantský hřbet, který zde vystupuje nad hladinu oceánu a pokračuje napříč Islandem.
Pohyb litosférických desek vytváří v zemské kůře napětí a trhliny, kterými může magma vystupovat směrem k povrchu. Poloostrov Reykjanes je proto oblastí častých zemětřesení, geotermální aktivity a opakovaných trhlinových erupcí. Nové období sopečné aktivity, které začalo u Fagradalsfjallu v roce 2021, pravděpodobně souvisí s dlouhodobým vulkanickým cyklem této části Islandu.
Poslední erupce
od Reykjavíku
Trvání/dny poslední erupce
Aktivit
Fotografie jsou z videa Bjorna Steinbekka z https://www.mbl.is/frettir/innlent/2021/03/21/horft_ofan_i_augad/
První dny erupce v roce 2021
Erupce začala večer 19. března 2021 v údolí Geldingadalir na poloostrově Reykjanes. V zemském povrchu se otevřela přibližně 200 metrů dlouhá trhlina, ze které vytékala láva do okolního údolí. Zpočátku šlo o relativně malou a klidnou trhlinovou erupci bez rozsáhlého oblaku sopečného popela.
Zahájení erupce předcházelo několik týdnů intenzivní seismické aktivity. Během přibližně jednoho měsíce zaznamenaly měřicí stanice v oblasti více než 50 000 zemětřesení, přičemž nejsilnější dosáhla magnituda 5,7. Zemětřesení souvisela s pohybem magmatu pod zemským povrchem a umožnila islandským odborníkům vývoj situace podrobně sledovat.
Erupce postupně měnila svůj charakter a láva zaplňovala okolní údolí. Přestože nebyla výbušná jako některé erupce pod islandskými ledovci, představovala riziko kvůli sopečným plynům, nestabilnímu terénu a rychle se měnícím lávovým proudům. Erupce skončila 18. září 2021, tedy přibližně po šesti měsících.
Erupce sopky Fagradalsfjall na Islandu začala v noci z 19.3. 2021 na poloostrově Reykajnes. Islanďané tuto erupci předpokládali již několik týdnů, protože během nich přicházely až desítky tisíc zemětřesení, které je rušily ze spánku a při každodenním životě. Je až k neuvěření, že poslední měsíc před erupcí bylo naměřeno přes 50.000 zemětřesení. Některá z nich dosahovala dokonce síly až 5,7 stupně Richterovi škály. Vědci a odborníci tedy byly na celou situaci dobře připraveni. Erupce probíhala velmi poklidně a vzbuzovala spíše kuriozitu než strach. Vzhledem k tomu, že šlo o erupci ze sopečné trhliny, která byla volně přístupná, tedy nebyla umístěná například pod ledovcem, jako byla sopka Eyjafjallajökull, erupce měla volný průběh a nevznikali velké exploze sopečných plynů.
Současný stav: Z kráteru dnes žádná láva nevytéká. V oblasti zůstalo rozsáhlé ztuhlé lávové pole, které lze za vhodných podmínek pozorovat z vyznačených turistických tras. Návštěvníci se nesmějí pohybovat po lávě a před cestou musí ověřit aktuální podmínky a případné uzávěry na oficiálních islandských stránkách.
